Archiv autora: Footballnewsbase

Píše se 3. dubna 2018. Zpráva z isport.cz: „Sparťané v lize naposledy vyhráli 18. února 2018, od té doby následovalo pět remíz za sebou. Opakované bodové ztráty už hráčům Sparty u klubového vedení neprošly. Podle informací deníku Sport zasáhnou letenskou kabinu pokuty. Jejich výši si ovšem určí samotní hráči. Odvíjet se totiž budou od toho, jak výsledkově a herně zvládnou nadcházející tři ligová utkání proti Dukle, v Plzni a s Jabloncem. Největší postih má dopadnout na Guélora Kangu, který v utkání v Teplicích nejevil výraznější známky zaujetí. Takže dostane ještě individuální pokutu nad rámec trestu pro celý tým.“

Pokuty loni nepomohly Spartě ani Slavii. Na Letné jimi hrozí zas. Jde o projev zoufalství?
Opakovaný příběh. Pokuty se ve Spartě totiž rozdávaly už koncem října 2017.

Píše se 27. října 2017 a v médiích se objevuje následující informace: „Fotbalisté a realizační tým Sparty dostali po vyřazení z domácího poháru s Baníkem Ostrava od vedení klubu pokutu tři miliony korun. Mužstvu vedenému italským koučem Andreou Stramaccionim navíc hrozí velké personální změny v zimní přestávce, pokud nezvládne ani zbytek podzimu.“

Efekt pokut? Nulový. Sparta hrála špatně na konci podzimu i na začátku jara. Trenér Stramaccioni sice zimní přestávku ještě přežil, získal v ní mj. zmíněného „lajdáka“ Kangu, ovšem po špatných výkonech a výsledcích v úvodu jara se pakoval a vystřídal jej Pavel Hapal, jenž se nyní marně snaží remizující tým nastartovat k výhře.

V Edenu to také nezafungovalo
Pokuty ovšem neúspěšně zkusily v závěru podzimu i u rivala, ve Slavii. A to přesně o měsíc později, 27. listopadu 2017.

Slávistický boss tehdy píše na Twitter: „Budujeme tým. Naše cesta k vrcholu je přímější, než se dalo čekat. Trenérskému týmu i hráčům vytváříme nejlepší možné podmínky. Za výkony proti Plzni (0:1), Liberci (1:2) a Jablonci (1:1) však odměňovat nelze a tým poprvé za dva roky bude sankcionován. A těšíme se na Jana Nezmara.“

„Naši hráči a trenéři jsou odměňováni nad poměry české ligy. Měli by být špičkovými profesionály, což na trávníku prostě není vidět,“ doplnil koncem listopadu 2017 své vyjádření Tvrdík.

„Hráči budou sankcionováni za špatné výkony v lize. Výše a okolnosti sankce jsou interní záležitostí klubu,“ potvrdil pak v závěru loňského roku slávistický tiskový mluvčí Michal Býček.

Sportovního ředitele Nezmara se slávisté dočkali už v prosinci. Zlepšených výsledků a výkonů zatím moc ne.

Ostatně nebylo tomu tak ani po té pokutě, začátkem prosince sice Slavia v Edenu horko těžko porazila poslední Baník Ostrava 2:1, ale jen díky tomu, že rozhodčí Jílek v závěru upřel hostím penaltu za faul na Baroše. A v následném klíčovém duelu s Astanou v předtím dobře rozehrané základní skupině Evropské ligy slávisté v Edenu prohráli 0:1 a byli vyřazení, přestože jim k postupu stačila domácí remíza.

Pokuty nepomohly, jen to pak možná stálo trenéra Šilhavého místo.

Motivační prvek, nebo gesto směrem k veřejnosti?
Jsou tedy pokuty skutečně vhodným motivačním prvkem? Někdo může říci, že když o výši svých pokut ve třech nastávajících duelech budou sparťané rozhodovat sami, může to být pro ně skutečnou motivací.

Možná. Ale jak pro koho. Některé hráče může taková podmínka ještě více psychicky svazovat.A to věřím, že mezi profesionály na Spartě nejsou cynici, kteří by si za daného stavu vsadili tzv. „tutovku“, to znamená proti sobě, aby tak nejistou finanční ztrátu snadno vyrovnali.

Ovšem to, co nyní Sparta s pokutami zkouší, není žádnou novinkou. Před čtyřmi lety, koncem podzimu roku 2014, to použili například za trenéra Miroslava Beránka ve Slavii, které se tehdy po počátečních úspěších v sezoně zcela přestalo dařit.

Slávisté tehdy museli ve zbylých šesti podzimních duelech nasbírat alespoň devět bodů, aby jich na konci podzimu měli minimálně jedenadvacet. „Je to vlastně taková odložená, podmíněná pokuta, která by měla být dobrou motivací pro zbývající podzimní zápasy. Někomu se to může zdát hodně, někomu třeba málo. Podle mě to odpovídá situaci, v jaké se nacházíme. Ale samozřejmě uděláme všechno pro to, abychom těch bodů nasbírali ještě víc,“vysvětloval tehdy Miroslav Beránek.

Červenobílí se tenkrát utkali v Edenu s Jabloncem (1:1), následně hráli v Českých Budějovicích (1:1), doma s Příbramí (3:2), na Julisces Duklou (2:2), doma s Hradcem Králové (1:1) a podzim uzavřeli v Ostravě (0:0). Sice ani jednou neprohráli, ale při jedné výhře a pěti remízách získali těch bodů místo povinných devíti jen osm. Takže ani tato motivační pobídka nepomohla.

Zdá se tedy, že jde často o gesto směrem k fanouškovské veřejnosti, aby kluboví příznivci viděli, že se něco děje a že vedení nespí. V Plzni to dělává občas i generální ředitel Adolf Šádek, ale tvrdí se, že v některých případech k těm slibovaným pokutám ani nedošlo.

Ono je to někdy docela těžké, když hráčům na jaře 2016 objednáte autobus, posadíte se vedle volantu, odvezete je do pivovaru a pak mistrům ligy dáte pokuty za to, že po oslavné pařbě v posledním utkání utrží na Slavii debakl 0:5…

A co vedení, kolik si napaří sobě?
Myslím si však, že tyhle avizované pokuty, které ve většině případů kýžený efekt nepřinášejí, bývají hlavně projevem bezradností až zoufalství. Ostatně facebookový názor sparťanské veřejnosti byl už po prvních říjnových pokutách celkem jasný.

„A co sám generální ředitel Adam Kotalík? Kolik napařil pokutu sám sobě?“ ptal se třeba koncem minulého roku Pavel Rakouš.

Fanoušek Václav Vileta k tomu tehdy dodal: „Změny by musely začít od pana Kotalíka a pana Křetínského, který si Kotalíka a ostatní podobné lidi vybral a drží si je. Ryba smrdí od hlavy a není náhoda, že zatímco před rokem i kvůli zraněním hrála za Spartu skoro juniorka (včetně trenéra Holoubka), v létě se najednou nakupovaly přestárlé hvězdy. To je vina nulové vize, jak by klub měl fungovat, což trápí Spartu daleko déle, než se k týmu dostal italský trenér. Jistě, byl špatný, ale i jeho si přece také vybrali pánové Kotalík a Křetínský .Schopnost prodělat v klubu přes miliardu a nemrknout okem je pochopitelně velmi vítaná, ale jak je vidět, jen cpát peníze do černé díry nestačí.“

„Hlavní problém Sparty je sportovní management. Kdo hledal tyto rádoby posily? Kdo doporučil toho rádoby trenéra? Pokuta hráčům je hezká věc, ale Křetínský by nejdříve měl vyhodit celý sportovní úsek Sparty a najmout konečně odborníky. Dále vytvořit síť skautů po celé východní Evropě a Balkánu, která by vytipovávala mladé levné hráče. Vyhodit trenéra a hráče je sice jednoduché a vypadá to efektně, ale není to to hlavní, co Sparta potřebuje. Pokud se nezmění vedení, bude se Sparta motat stále v kruhu,“ dodal na facebookové diskusi pod článkem o podzimních pokutách ve Spartě Tomáš Meluzín.

Podle všeho by se podobná diskuse opakovala i nyní po půl roce. Hapalovu týmu ovšem nezbývá nic jiného než konečně vítězně zabrat, a to už tuto sobotu v malém televizním derby s Duklou (15.00 – ČT Sport).

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o Levné fotbalové dresy.

Bílá velikonoční sobota se pro fotbalový Dortmund změnila v černou. I v křesťanském Vestfálsku museli chtě nechtě přejít do barevného kontrastu po debaklu 0:6 na hřišti mnichovského Bayernu. Co to pro německý fotbal naznačuje?

Hummels trumfnul Heynckese a Rummenigge si rád vsadí na svého střelce
Především to, že Bayern je „někde jinde“ a se zbytkem země si pohrává jako zajíček s velikonočními vajíčky, abych dodržel kolorit tohoto víkendu. Jeho dominance je úžasná. Bayern může někdy prohrát, jako nedávno v Lipsku, ale nemůže dlouhodoběji prohrávat, což zdaleka neplatí pro zbytek bundesligového pelotonu. „Jsme od Bayernu velmi daleko,“ připustil po zápase Peter Stöger, rakouský kouč Dortmundu. Výstižněji to říct nemohl. Bayern převálcoval tým, který měl být největším odpůrcem na mnichovské cestě k titulu. Bayern tak k němu míří a slavit ho může už příští víkend.

Jenže německá dominance je pro bavorský kolos málo. Už v úterý jej čeká nevyzpytatelná Sevilla ve čtvrtfinále Ligy mistrů. Tým možná s nejméně „výrazným“ jménem ze všech čtvrtfinalistů. Ale tým, který v sobotu ještě v 88. minutě vedl nad Barcelonou 2:0, aby pak Suárez a Messi srovnali na 2:2. „My můžeme letos Ligu mistrů vyhrát, ale už teď nás čeká velmi silný a sehraný tým,“ říkal v Mnichově Mats Hummels, aniž by znal sobotní průběh a výsledek ze Sevilly. Svoje tvrzení neopírá o formu španělského celku, ale o formu svoji a svého klubu. A ta je nyní vynikající.

V nedávném rozhovoru pro Kicker současný kouč Bayernu Jupp Heynckes tvrdil, že cíle Bayernu leží v zisku německého titulu a poháru. Při vší úctě k 72 letému „náhradnímu trenérovi“ jsou to cíle malé, či spíše automatické. Meta Bayernu musí ležet výš, ve sférách, o nichž mluví stoper Hummels. Možná to tak vnímá i zkušená bílá hlava Ancelottiho nástupce, jen to nechce více rozvádět. Proto tvrdí, kudy chodí, že po sezoně v Bayernu skončí, ať se děje co se děje. Polemizovat ve svém věku nechce ani s odbornou veřejností, ani s „draky“ z tisku a webů. Chce se vrátit do svého důchodcovského života.

Kdo místo něj? Žádný nový vývoj na trenérské burze na Säbener Strasse nenastal, pokud tedy nelze brát v potaz vyjádření K. H. Rummeniggeho, předsedy představenstva klubu, pro televizi Sky. „Do konce dubna bude jméno trenéra známo a bude to trenér, který mluví německy,“ čímž vyřadil ze hry Pochettina, ale nechal Tuchela, Kovače či Hasenhütla.

Ještě jedno jméno v euforickém večeru bílé soboty v Mnichově padlo. Robert Lewandowski. Zase padl dotaz na jeho možný odchod do Realu. A co na to Karl Heinz? „Byl jsem minulý týden na zasedání Evropského účetního dvora v Římě. Potkal jsem se tam s prezidentem Realu, mluvili jsme spolu o hodně věcech, ale o Robertovi ne. Asi dobře ví, že má u nás ještě tříletou smlouvu. Rád se vsadím, že příští rok odehraje u nás v Mnichově,“ uzavřel Rummenigge.

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o fotbalové dresy pro nejmenší.

V duelu Španělska proti Argentině opět ukázal, jak skvělý hráč je. V září podepsal nový kontrakt do roku 2022 s výkupní klauzulí 700 milionů eur a tehdy, před nástupem podzimu, vše vypadalo, že konečně našel to co dávno hledal – místo v základu Realu Madrid. Jenže uběhlo půl roku a věci jsou jako bývaly předtím. Isco je na lavičce. Po zápase s albicelestes už si povzdechl, že neví, jak má upoutat pozornost trenéra Zidaneho.

Proto se rýsuje jeho odchod z klubu a pokud by ještě předvedl svá kouzla na mistrovství světa v Rusku, určitě by za něj mohl Bílý balet vyinkasovat až 100 milionů eur. Pokud Juventus přijde o Dybalu, pak Isco pro něj bude ideální náhradou. Koke před pár dny řekl, že by ho rádi přivítali i v Atléticu Madrid. Tam je na odchodu Griezmann. A Chelsea bude shánět náhradu za Edena Hazarda, pokud se rozhodne vydat na San Bernabéu. Podle deníku Sportsmail o něj nemá zájem Manchester City a tak by Chelsea mohla mít cestu volnou. Zde bude ale hodně záležet na tom, kdo Blues v létě převezme.

Pravděpodobnost odchodu podle FP: 75%

Gareth Bale
100 milionů eur byla částka, za kterou Real Madrid velšského rychlíka kupoval v roce 2013 a jak se spekuluje, je to i suma, kterou by chtěli Los Blancos dostat za Balea letos v létě. Realita je asi trochu někde jinde, níž, kolem 80 milionů eur. I tak by to byla ale trefa. Dostat tolik peněz za hráče, který nesporné kvality určitě má, ale táhnou ho ke dnu neustálá zranění. Však kvůli nim zmeškal kolem poloviny utkání Bílého baletu během svého pobytu ve Španělsku.

Přestupem Alexise Sáncheze se teoreticky hodně přivřely dveře na Old Trafford, byť José Mourinho nepřestává házet laso svému oblíbenému hráči. Jeho priority jsou ale zřejmě někde jinde. Možnou destinací by mohla být i Chelsea. Stejně jako u Isca by záleželo na tom, kdo převezme týmové kormidlo.

Možným adeptem na získání Balea je ale i Bayern Mnichov. Vztahy mezi oběma kluby jsou v posledních letech dobré, o čemž svědčí i dvouleté hostování Jamese Rodrígueze v Allianz Areně. Další atraktivní nabídky mohou přijít z Číny. Nicméně možná nejpodstatnějším faktem je ten, že Bale má na Bernabéu smlouvu do roku 2022 a ani jednou nenaznačil, že by se chtěl z Madridu stěhovat jinam. Je tam spokojený. Náladu mu snad může postupně kazit slábnoucí důvěra trenéra Zidaneho, který ho začíná v důležitých mačích opomíjet.

Pravděpodobnost odchodu podle FP: 65%

Mateo Kovačić
Chorvatský záložník je Benítezův nákup. On doporučil hráče Interu v roce 2015. Real za něj tehdy utratil přes 30 milionů eur. Španělský kouč věřil, že tehdy 21letý hráč v sobě skrývá ohromný potenciál. A on v něm skutečně je, bohužel před ním v hierarchii stojí dva klíčoví hráči strojovny Madridu – Modrić a Kroos. Plus Casemiro. Přes ně se do sestavy podívá jen výjimečně. Motá se kolem něj sportovní ředitel AS Řím Monchi. A Real by ho určitě nechal jít pokud za něj dostane stejnou sumu, jakou do něj investoval před třemi roky.

Pravděpodobnost odchodu podle FP: 70%

Dani Ceballos
Mladý záložník si od letního transferu z Betisu, kdy odmítl například i Barcelonu, sliboval víc. Zidane talentovaného hráče, který byl oceněn jako nejlepší hráč EURO 21 v minulém roce, zcela ignoruje. Ceballos určitě bude chtít v létě odejít. Jeho výkupní klauzule je asi, vzhledem k tomu, co stihl ukázat, přehnaně vysoká – 500 milionů eur. Ale je to pojistka. Klub s ním asi do budoucna výhledově počítá. Takže by se spíše jednalo o hostování. Už na podzim měl zájem třeba Liverpool, na administrativním háčku ztroskotal návrat do Betisu.

Pravděpodobnost odchodu podle FP: 95%

Kroos a Varane
Tito dva by odešli pouze v případě, že by přišla nabídka, která se odmítnout nedá. Oba dva jsou stálými členy základní sestavy. Není pochyb o tom, že oba dva by brali v kabině Manchesteru United všemi deseti a Mourinho by zářil štěstím. Ovšem Kroos má výkupní klauzuli ve výši půl miliardy eur a Varane 200 milionů eur. A oba smlouvy do roku 2022. Takže získat je z Madridu by byla hotová sci-fi. Navíc Real na postu stopera neoplývá moc variantami, takže ani z toho důvodu by Varaneho nepustil.

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o Levné fotbalové dresy.

Na podzim sbíral starty výhradně ve zlínské juniorce, v lize nedostal šanci ani jednou. Když se tedy Davidu Štípkovi naskytla během zimní přestávky možnost vybojovat si angažmá v zahraničí, neváhal. A to i přesto, že šlo pro našince o velmi exotickou destinaci – Vietnam. Vzhledem k omezenému počtu cizinců v týmech tamní nejvyšší soutěže to sice nakonec nedopadlo, ale Štípek ničeho nelituje. „Trochu mě to mrzí, ale byla to skvělá zkušenost,“ říká 25letý záložník, který do konce sezony vypomůže druholigovému Žižkovu.

Štípek o testech ve Vietnamu: Zpočátku jsem byl vykulený, ale šel bych do toho znovu
Do Vietnamu nechodí čeští hráči na zkoušku každý den. Jak jste se k této možnosti vlastně dostal? Předpokládám, že náhoda to asi nebyla…

Dostal jsem se k tomu přes manažera pana Brunclíka a mého kamaráda Davida Mac Hong Quana, který v mládeži působil ve Spartě teď hraje právě ve Vietnamu. Platí tam za celkem velkou osobnost, hraje i za národní tým. Ozvali se, že je možnost to zkusit, tak jsem neváhal.

S jakými ambicemi jste do Vietnamu zamířil? A jak velkou roli sehrály ve vašem rozhodování nabízené podmínky?

Chtěl jsem samozřejmě na testech uspět a zároveň poznat něco nového a úplně změnit prostředí. To bylo to nejdůležitější. Podmínky samozřejmě také sehrály svoji roli.

Jak dlouho vám trvalo, než jste zvykl a aklimatizoval se na tamní prostředí a počasí?

Po příletu jsem dostal od klubu asi tři dny volna právě na aklimatizaci, to mi pomohlo. Zapojil jsem se, až když jsem byl plně aklimatizován a připraven. Zároveň šlo o přechod z české zimy do asi dvaceti stupňů, takže to bylo příjemnější.

Ve Vietnamu bych se zabezpečil, ale peníze pro mě nejsou prioritou, hlásí karvinská jednička
Testy jste absolvoval ve čtvrtém týmu loňské sezony Than Quang Ninh. Jaký byl váš první dojem, když jste tam dorazil a jaké má klub podmínky ve srovnání s českými kluby?

Popravdě ze začátku jsem byl hodně vykulený, dá se říct, že ze všeho. Je to jiný svět. Nejvíc mě zaujala asi nádherná příroda, která byla kolem. Náš klub se nacházel u zátoky Ha Long Bay, která je na seznamu UNESCO. Klub jako takový má svoji ,,bázu“ v horách, kde jsme byli pořád všichni spolu a kde měl každý hráč svůj pokoj a ve společné jídelně jsme měli tři jídla denně. Na tréninky jsme dojížděli na stadion, ten byl už celkem zastaralý a hřiště bylo spíš takovou udusanou hlínou. Sem tam byl nějaký trs, ale takhle to tam mají víceméně všude. Normální ,,evropská“ tráva je tam asi jen na dvou stadionech. Podmínky jsou určitě o dost skromnější než v českých klubech, ale to základní tam člověk má.

Troufnete si odhadnout, jestli by tým, ve kterém jste byl na testech, dokázal obstát v české nejvyšší soutěži?

Tým jsem poznal za ty tři týdny celkem dost. Všichni hráči jsou menšího vzrůstu a snaží se vše řešit fotbalově, na míči jsou šikovní. V české lize by ale měli velké problémy, určitě by hráli dole. Vůbec se tam neřeší taktika.

Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o Levné fotbalové dresy.